Charitativní projekt Patron dětí zveřejňuje příběhy zdravotně a sociálně znevýhodněných dětí. Dává tím lidem, kteří jsou ochotní pomáhat, možnost poskytnout adresný finanční příspěvek tam, kde je to opravdu potřeba. Obecně prospěšná společnost Patron dětí tak společně s lidmi, kteří nejsou lhostejní, plní přání a potřeby dětí z celé České republiky.

V červenci se podařilo Patronu dětí vybrat rekordních 1 964 758 Kč na lepší dětství. Současně byla v tomto měsíci překonána krásná hranice 1000 dětských příběhů, které získaly podporu.

O projektu jsme si povídali s jeho výkonnou ředitelkou. Edita Mrkousová, výkonná ředitelka projektu Patron dětí, vystudovala FTVS UK Praha, obor metodika a organizace řízení. Další roky strávila v USA, kde navštěvovala UC Berkeley. Do Patrona Dětí přišla po 22 letech práce v korporátním světě. Přinesla zkušenosti ze startupů, jako byl Oskar. Ve Vodafone a LG pomáhala rozvíjet značku. Před nástupem do Patrona dětí vedla na pozici CEO středně velké firmy. Je vdaná a má tři děti. Pro Patrona dětí pracuje od 1. 2. 2018.

Jak vznikl nápad na projekt Patron dětí?

Náš projekt vznikl cca před dvěma lety z iniciativy Nadace Sirius, která se od svého založení vždy zaměřovala na dlouhodobé a systémové projekty usilující o trvalou změnu. Přesto se čas od času uvažovalo o tom, jestli by naše Nadace přece jen neměla mít projekt, který bude pomáhat konkrétním lidem v konkrétních složitých situacích a přinášet osobní příběhy s dobrým koncem. Když se pak na stole objevil nápad na projekt Patron dětí přinášející velice moderní, transparentní a pro dárce svobodný a komfortní způsob pomoci potřebným dětem, věděli jsme, že je to to pravé. Rozhodli jsme se touto cestou vydat a čas nám dává za pravdu.

Patron dětí je tedy dalším projektem Nadace Sirius, kde všechny projekty mají jedno společné – pomoc dětem, které neměly v životě štěstí.

Začátky jistě nebyly lehké. Co vám nejvíce pomohlo dostat projekt do současného stavu, kdy se vám daří vybírat na pomoc dětem opravdu krásné částky?

Všechno je zásluha skvělého profesionálního týmu s velkým srdcem.

Projekt na začátku vznikal tak trochu punkově. Kdo něco uměl a chtěl být součástí charitativního start-upu, byl u nás vítán. Většina z těchto lidí dělala tuto práci bez honoráře. Naštěstí se jednalo o profíky, tedy i přes punkové začátky je projekt dnes tam, kde jsme ho chtěli mít.

Momentálně již máme stálý tým a všem nám jde o jedno – pomoci co nejvíce dětem v naší republice.

S tím souvisí všechno kolem, chceme mít moderní online user friendly projekt. A to jak pro žadatele, tak pro dárce.

Kolik žádostí o pomoc průběžně dostáváte?

To je paradoxně naším největším problémem. Nemáme až takový problém získat dary – i když dárce samozřejmě potřebujeme také – jako právě získat nové dětské příběhy. Oslovení žadatelů není lehké, stále jsme přeci jen mladý, málo známý projekt. Snažíme se proto osobně objíždět různé neziskové organizace, městské úřady a jejich oddělení OSPOD, zároveň máme kampaně na sociálních sítích. Bohužel nám nové příběhy k podpoření dělají stále více starostí, než plnění již zveřejněných příběhů.

Co je na vaší práci to nejtěžší a z jakých momentů naopak čerpáte nejvíce síly?

V tuto chvíli je pro nás těžké získat kontakt na rodinu, která potřebuje pomoc. Každý rodič, který veřejně přizná, že je na tom špatně a jeho děti potřebují pomoc, je pro nás hrdina! Velmi těžké je celý příběh zpracovat. Komunikace s žadateli není jednoduchá, mnozí se dodnes neumí pohybovat v online prostředí. Žadatelé mnohdy neví rozdíl mezi emailem a webovou stránkou. Přesto i takovýmto žadatelům chceme pomoci. Velký dík zde patří našim skvělým trpělivým koordinátorkám.

Nejtěžší je nicméně číst a následně napsat příběhy rodin, kterým pomáháme. Denně se potkáváme s osudy nemocných dětí i rodičů, co se dostali do velmi špatné životní situace, jsou i chvíle, kdy si pobrečíme. Co nám ale jistě dodává nejvíc síly a je pro nás největší satisfakcí, jsou zpětné vazby. Každý dárce, který na konkrétní příběh přispěje, dostane od rodiny e-mailem zpětnou vazbu. Někdy je to fotka, někdy jen poděkování, někdy video. Některé si tiskneme a dáváme na nástěnku na chodbu, už nám skoro nestačí. Na akcích, kterých se účastníme, se nám taky stává, že nám rodiče chodí s dětmi osobně poděkovat za naši pomoc. To jsou silné okamžiky, ve kterých víme, že to, co děláme, má smysl!

Máte pocit, že se společnost vyvíjí spíše ve směru stoupající ochoty pomáhat znevýhodněným, nebo naopak?

Obecně určitě souhlasím s tvrzením, že ochota pomáhat v naší společnosti (a to i u mladých lidí) stoupá a jsem za toto velmi ráda. Stále častěji nás oslovují lidé s tím, že by chtěli našim dětem pomáhat pravidelně a nechtějí za to žádné PR ani jiné plnění.

V čem jsou dnešní dárci jiní, je to, že chtějí přesně vědět, kolik a kam jejich finanční příspěvky přesně jdou. Tedy adresnost a transparentnost jsou pro ně zásadní ukazatele při rozhodování, komu budou pomáhat. I proto jsou to naše základní atributy. U nás dárce přispívá na konkrétní dětský příběh a 100 % daru se k vybranému příběhu okamžitě připisuje.

 Je neuvěřitelné vidět, jak rychle dokážeme splnit i více příběhů najednou. Stačí na sociálních sítích hezkou formou poprosit naše dárce o pomoc, případně uveřejnit příběh v online médiích a dějí se zázraky. Když jsme toto udělali poprvé, spadl nám web, dárci nám psali e-maily, že chtějí také přispět, ale že jim to “hází chybu”. Máme případy, kdy se příběh za 200 tisíc vybral za dva dny.  

Provozní náklady projektu Patron dětí financuje Nadace Sirius. Na splnění konkrétních přání se skládají drobní dárci. Máte nějaké pravidelné přispěvatele, kteří věnují větší částky, nebo jsou naopak příběhy obvykle z větší části financované velkým množstvím spíše drobnějších darů?

Ano, veškerý provoz financuje Nadace Sirius, proto si můžeme dovolit 100 % získaných darů posílat na příběhy dětí. Máme některé stálé dárce, o kterých víme, že přispívají nemalými částkami a pravidelně. Spolupráci nebo sponzorství s velkými firmami ale zatím nemáme. Nejdříve jsme chtěli náš projekt ještě více “vytunit” a teprve poté začít nabízet velkým hráčům spolupráci. Myslím, že teď už jsme na to ready.

Pokud by někdo rád váš projekt podpořil i jinak než finančně, má nějaké takové možnosti?

Pokud se do nefinanční pomoci počítá forma propagace, tak ano. Budeme vděční za každý komunikační kanál, který nám pomůže dát lidem v naší republice vědět, že chceme pomáhat a že to umíme. Znáte dítě, které potřebuje pomoci? Obraťte se na Patrona dětí! Toto je sdělení, které potřebujeme dostat do povědomí. 

Jinak jsme čistě online charitativní projekt se vším všudy a nemáme možnost, jak nefinanční pomoc, např. shromažďování a přeposílání nábytku nebo oblečení, využít. Na Facebooku jsme vytvořili skupinu Patroni dětské radosti, kde si mohou naši sledovatelé mezi sebou pomáhat. Ovšem my se v ní nijak neangažujeme.

Onlinový projekt se vším všudy? Co všechno to obnáší?

Například to, že opravdu vše u nás můžete udělat online. Ať už jste žadatel, patron nebo dárce. Online můžete požádat o dar, online můžete přispět a online dostanete zpětnou vazbu. Zároveň jsme teď na začátku července spustili novinku, na které jsme usilovně dlouho pracovali. Říkáme jí Patron zóna. 

Jedná se o zákaznické prostředí, ve kterém si vytvoříte účet dle svého emailu a po přihlášení máte v profilu vše na jednom místě. Jako dárce – pokud se přihlásíte na email, pod kterým jste darovali – se vám zpětně načtou všechny příběhy, na které jste kdy přispěli, a to včetně částek. Jako žadatel nebo patron zase máte mnohem snazší vyplnění žádosti o dar. Stále zónu ladíme, ale na výsledek jsme pyšní už teď.

Díky projektu Patron dětí bylo podpořeno již více než 1000 dětských příběhů. Utkvěl vám z tohoto obrovského množství třeba nějaký obzvláště silně v paměti?

Každý příběh, který zveřejníme, je podle toho, jak se na něj podíváte, velmi silný a jeho splnění je pro nás klíčové. Děti díky našim dárcům mohou jet na tábory, chodit na kroužky, na obědy nebo spát na kvalitní posteli. Hendikepované děti se zase naučí chodit, vidět nebo slyšet. Žádnému z našich příběhů nedáváme větší prioritu ani pozornost a zároveň všechny do jednoho podléhají velmi preciznímu procesu schvalování. Podobně jako v bance – kde riskaři schvalují úvěry – u nás prověřujeme všechny tři účastníky příběhu – zákonného zástupce, patrona i dodavatele předmětu pomoci. Dárci následně vědí, že pomoc je u každého příběhu opravdu potřeba.

Ale k vaší otázce – na jeden příběh určitě nezapomenu a jsem ráda, že máme takový jen jeden, ze kterého jsme se zároveň i poučili. Je to příběh sedmnáctileté Karolíny z dětského domova, které jsme vybírali na nové zuby. Celková částka na pořízení všech nových zubů byla 100 tisíc korun. Příběh byl velmi smutný, dokonce nově příchozí koordinátorka, která ho dostala na starosti, se nám při jeho zpracování rozplakala. Nakonec jsme se všichni začali skládat a s pomocí mnoha dalších dárců se podařilo celou částku vybrat. Měli jsme z toho obrovskou radost, dokonce jsme pro Káju zorganizovali zdarma líčení, focení atd.

Bohužel, slečnu zlákalo volání divočiny a z dětského domova zmizela beze stopy a bez zubů. Snažili jsme se přesvědčit všechny kolem, aby jí dali vědět, že by takovou příležitost neměla promarnit. Příběh nakonec neměl, i měl šťastný konec.

Kája ani její blízcí se nám už neozvali, takže jsme osobně kontaktovali všech zhruba 1 500 dárců, kteří na tento příběh přispěli, a každému celou situaci vysvětlili. Dárci pak svůj již zaslaný příspěvek věnovali na jiný příběh. 

Chcete také podpořit dítě v nouzi? Nebo víte o příběhu, který by si zasloužil podporu? Navštivte webové stránky Patron dětí.