Co se stalo?

Kolapsy se dělí na takzvané spatřené a nespatřené. Zní to trochu tajemně, ale rozdíl je prostý. Buď jste člověka viděli zkolabovat a činnost, kterou prováděl těsně před ním, vám může napovědět, co se stalo, nebo jste ho nalezli už v kolapsovém stavu. Ve druhém případě je situace samozřejmě složitější a je nutná zvýšená opatrnost.

Kolapsové stavy mohou skrývat cokoli od opilosti, přes diabetickou hypoglykémii či bezvědomí epileptika, až po

zástavu krevního oběhu z různých příčin. Když jdete po ulici a spatříte člověka v bezvědomí, nevíte, co ho do něj dostalo. V první řadě je tedy nutné dávat velký pozor na své vlastní bezpečí. Když se k němu poženete bezhlavě, může vás například postihnout to samé, co se stalo jemu. Zlatým pravidlem poskytování první pomoci je nestát se sám pacientem. Nejen, že si ublížíte chvályhodnou snahou pomoci druhému člověku (a přitom mu nepomůžete), ale navíc zkomplikujete záchranářům práci.

Vyhodnoťte situaci

Prvním krokem poskytnutí první pomoci tedy je zastavit se a rozhlédnout. Eliminovat riziko. Není někde v blízkosti nějaká nebezpečná osoba, útočník? Necítíte plyn? Neleží zkolabovaný člověk někde pod stavbou, ze které padají těžké předměty? A tak dále.

Současně při tom pátrejte i po dalších osobách, které by také mohly pomoci. Velmi praktické je zastavit nějaké auto, ve kterém by každý měl mít autolékárničku. A ta se vám může samozřejmě hodit.

A ještě poznámka: Často se lidé rozhodnou, že člověk v bezvědomí nepotřebuje jejich pomoc, když z něj cítí alkohol. Jenže zaprvé, i silná intoxikace alkoholem může způsobit smrt – ať už přímo nebo třeba zadušením zvratky. A zadruhé si můžete s opilcem splést třeba diabetika v hyperglykemickém komatu. Z jeho dechu je cítit aceton, vzniklý z rozkladu ketolátek, které tělo spaluje namísto cukru.

Přistupujte obezřetně

K člověku v bezvědomí přistupte ideálně od hlavy a buďte připraveni na jeho možnou reakci v případě náhlého probuzení. 70 % lidí v bezvědomí mimo domov nemá zástavu oběhu, ale jedná se o jiný stav. Může to být například alkoholem či jinou návykovou látkou intoxikovaný člověk, který na vás zareaguje agresivně. Ale napadnout vás může i člověk s poruchou vědomí způsobenou jinými stavy. Nebo se prostě lekne, švihne paží a za svou snahu pomoci schytáte pořádnou ránu do obličeje.

Zkuste ho probudit

Stavy bezvědomí se liší jak svými příčinami, tak hloubkou. Hlasitě na bezvědomého zavolejte a sledujte, jestli zareaguje. Pokud ne, zkuste bolestivý podnět. Doporučuje se jeden konkrétní bod pod koncem dolní čelisti, který vás nejlépe naučí nahmatat a správně stisknout někdo zkušený, třeba na kvalitním kurzu první pomoci. Stisk v tomto místě je intenzivně bolestivý, dostatečně na to, abyste se ujistili o hlubokém bezvědomí, a současně je šetrný a bezpečný. Šetrný proto, že není vhodné bezvědomého fackovat, když nevíte, co se mu stalo a může mít třeba poraněnou krční páteř. Bezpečný proto, že když mu budete sahat pod šaty, abyste mu třeba kroutili bradavkami (Divili byste se, kolik lidí to v minulosti napadlo.), můžete objevit skryté krvácivé zranění tak, že si rovnou do otevřené rány sáhnete. A to není radno z důvodu vlastní bezpečnosti. (Obecně se doporučuje, máte-li tu možnost, použít při poskytování první pomoci pryžové rukavice. Jsou povinnou výbavou autolékárničky.)

Zavolejte záchranku

Pokud ani po bolestivém podnětu bezvědomý člověk nereaguje, je načase přivolat profesionální pomoc. Můžete volat 155, 112 nebo použít aplikaci Záchranka. Na lince 155 vám telefon vezme záchranář, tedy někdo, kdo vám může lépe poradit s dalšími kroky. Linku 112 obsluhují hasiči. Ta se doporučuje volat v zahraničí, když chcete mít jistotu, že se s operátorem domluvíte. Aplikace Záchranka je zase praktická tím, že automaticky informuje záchranný systém o vaší poloze. Pokud ji nemáte, přivoláváte pomoc telefonátem a nevíte přesně, kde jste, rozhlédněte se po sloupu veřejného osvětlení. Pomocí čísla na něm vás operátor snadno přesně lokalizuje.

Resuscitovat?

To je otázka, která asi trápí každého, kdo není zdravotnický profesionál a někdy přemýšlel o tom, jak by zvládl situaci nutnosti poskytnout první pomoc člověku v bezvědomí. Možná vás někdo kdysi učil, jak nahmatat puls. Zapomeňte na to. Puls člověka v hlubokém bezvědomí může být velmi slabý, za to vaše srdce v takové situaci bude bít jako zběsilé. Snadno se vám tak může stát, že „nahmatáte puls“ u člověka, jehož srdce nebije. To, co cítíte v prstech, je puls váš vlastní.

Zaměřte se na dech. Zvedá se postiženému hrudník (pohled, pohmat)? Cítíte nebo slyšíte dech, když přiložíte ucho k obličeji postiženého? Ale pozor, nestačí, že zjistíte, jestli dýchá. Potřebujete, aby dýchal pravidelně, konkrétně přibližně po pěti vteřinách. Pokud nedýchá pravidelně a kvalitně, zahajte resuscitaci.

Jak správně resuscitovat?

Nebudeme si lhát. Správně resuscitovat není snadné. Pokud chcete mít jistotu, že to v případě potřeby zvládnete, opět přichází na řadu rada absolvovat nějaký kvalitní kurz první pomoci. Tam vám to důkladně vysvětlí, předvedou a budete mít možnost si pod dohledem profesionála resuscitaci vyzkoušet na figuríně. Třeba i se simulátorem externího defibrilátoru. Ale zcela bez instrukcí vás samozřejmě ani v tomto článku nenecháme.

Ideální je při resuscitaci zůstat v poloze za hlavou. Pokud se obáváte, že byste nezvládli umělé dýchání, máme pro vás konečně také nějakou dobrou zprávu: Do dospělého člověka se dýchat nedoporučuje, pokud k tomu nejsme trénovaní. A to z mnoha důvodů, které si probereme třeba zase jindy.

Budete tedy provádět jen nepřímou masáž srdce. Ideální místo pro přiložení rukou je v polovině hrudní kosti nebo v její dolní části. Stlačujte hrudník 100x za minutu, a to zhruba jednu třetinu hrudníku, tedy do hloubky přibližně 4–5 centimetrů. Prvních pět stlačení proveďte velmi opatrně.

V resuscitaci pokračujte, dokud nenastane jedna z těchto situací:

• Postižený se začne budit. (Nepřerušujte resuscitaci, abyste zkoumali, jestli nezačal dýchat.)
• Někdo vás vystřídá.
• Jste zcela vyčerpáni.
• Hrozí vám riziko. (Vaše bezpečí je na prvním místě.)
• Přijela záchranka. (A odborník je fyzicky na místě a přebírá situaci. Nepřestávejte resuscitovat, jakmile někde za rohem uslyšíte sirénu.)

Poskytnout první pomoc, a třeba tak dokonce zachránit lidský život, může každý. Stačí nebýt lhostejný a vědět, jak na to…

Firsthelp educations nabízí odborné školení první pomoci. Tým profesionálních záchranářů, zdravotníků a studentů medicínských oborů své vzdělání a zkušenosti nejen ze záchranné služby předává dál v rámci školení, certifikovaných kurzů či teambuildingových akcí. Pokud jste četli náš článek o akci „Modelovky VIP­+PRESS – sebeobrana a první pomoc“, tak už Firsthelp educations znáte. Podívat se můžete také na video-sestřih ze školení první pomoci a sebeobrany na SOS START.